Reklama
 
Blog | Beata Krusic

Vraťte se, pane prezidente! (Otevřený dopis prezidentu Miloši Zemanovi)

Vážený pane prezidente,

je tomu více, než dvacet let, co jsem se vypravila sama na Vysočinu, abych vás mohla pozdravit, poděkovat za to, že jste a vyslovit vám osobně své přání.

„Vraťte se do politiky, pane Zemane.“ To bylo tehdy mé obrovské přání a dnes, stejně jako tehdy, ve stejném duchu, prosím: vraťte se, pane prezidente.

Dnes vám píši za všechny občany této země, kteří na vás myslí, mají vás rádi a ze srdce vám přejí zdraví a brzký návrat. Potřebujeme vás, pane prezidente.

Vrátím se krátce do své osobní minulosti:

Tehdy, chvíli po své návštěvě u vás, na Vysočině, jsem se zúčastnila jedné ze schůzí ČSSD, ve vaší tehdejší domovské organizaci na Praze 2, v ulici Na rybníčku. Splnila jsem si znova jedno ze svých přání, smět jako občan vyslovit nahlas, na půdě České strany sociálně demokratické, holý fakt, že v tehdejších prezidentských volbách byla ČSSD tou stranou, která zradila. Zradila vlastního člověka. Od té doby je pryč spousta let. Vy jste se vrátil do politiky a mně se splnilo další přání. Stal jste se později prezidentem země české. To přání se nesplnilo pouze mně. Přáli si to lidé v zemi.

Nebude ničím ojedinělým, když zde zmíním, že byli a jsou samozřejmě i lidé, kteří měli jinou představu o osobnosti a roli prezidenta země, což je fakt, se kterým se lze setkat prakticky všude. Co člověk, to názor, preference, emoce, aj.  Zde se ale musím pozastavit.

Dosud žádný prezident v této zemi, zvolený po roce 89, nemusel nést tak strašnou tíhu zášti, nenávisti, zloby a hlouposti vůči své osobě, jako Vy, pane prezidente. Kolikrát jsem se až styděla za nás, za lidi. To, co je na tom všem nejstrašnější, je fakt, že všechna ta negativní energie, vysílaná vůči vaší osobě, vycházela a vychází z míst politických oponentů, kteří ke své špinavé práci využívají sdělovací prostředky. O stavu sociálních sítí pak raději pomlčím.

A dnešek? Možná zkouška ze všech nejtěžší. Zrada podlá a zákeřná. Odstranit protivníka ve chvíli, kdy se nemůže bránit. Senát a spolu s ním politická reprezentace, kulturní fronta, nesoudný hlas části veřejnosti……ve střehu. Nejsmutnější akt porevoluční éry.

A já, (a nejen já)……, stejně jako tehdy, v hloubi duše věřím a přeji si:

Vraťte se, pane prezidente.

Beata M. Krusic

P.S.

Závěr patří písni. Vaše oblíbená ABBA…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama