Reklama
 
Blog | Beata Krusic

Ten, který radost přináší

Tak to pořád nějak nemůžu pobrat. Musím ale začít postupně:

Za poslední dobu jsem u vytržení z fotek, které se sdílí na FB – ve skupině Street art. Tohle umění mě fascinuje už dlouho, ale poslední dobou mě to vtahuje čím dál víc. Kolikrát až neskutečný nápady, fantazie, výjevy, barvy, vtip i vášeň…..lehkost, rozmanitost……., krása i radost – vkomponovaná do in natura života. Snad nejvíc mě dostaly obrazy z amsterdamských ulic. Promlouvaly ke mně svým radostně barevným nábojem a životem. Chtělo se doslova vkročit do těch uliček s barevnou dlažbou a vyzdobených pouličních stěn, co vábí svým kouzlem. Byla jsem tím tak omámená, že jsem si musela začít dohledávat detaily o životě v Holandsku a Holanďanech, jako takových. O způsobu jejich života, zvycích, blíž se seznámit s jejich svobodomyslností, která se zároveň zvláštně pojí i s osobní disciplínou a vnitřním řádem. Velmi zvláštně, pozitivně a snad možná, až dojatě, to na mě všechno působilo. Najednou jsem si přála navštívit Amsterdam a nechat se unášet snovou atmosférou toho města. Špacírovat všemi těmi uličkami, vokouknout to i kolem těch známých a tolik diskutovaných domů s červenými lucernami, opájet se street artem a pozorovat sebe samu – v „rauši“ toho něčeho, co u nás – byť to tu moc miluju, asi nenajdu.

Korunu tomu nasadil včerejší večer. Byla to nádherná tečka pro můj fantazijní výlet do Nizozemska.

Chystám se to zalomit. Jen tak ze zvyku si  ještě projíždím televizní kanály, co kdyby mi něco zajímavýho třeba brnklo do nosu. A vono brnklo! A nejenom do nosu. Byl to přímej zásah do srdce, do duše, do uvědomění…..a především do mojí – často tak hloupý palice.

U Jaromíra Soukupa, na TV Barrandov, opakovali koncert, který se před lety odehrál právě v Holandsku. Koncert s názvem „Láska v Benátkách“, byl uctěním památky jednoho z nejromantičtějších měst na světě. (Mnozí možná už tuší, kam tím mířím). No jooo, koncert jednoho z největších světových kapelníků současnosti, uznávanýho, houslovýho virtuosa, kterej mě až do včerejšího večera nechával totálně chladnou.

Od včerejška je tedy všechno jinak. Beru zpět svoje dřívější, trapná provolání, že projekt toho holandskýho sympaťáka je kýč, byť napříč celým světem uznávaný a ctěný. Včerejší večer byl ránou jako z děla do mojí zabedněnosti a neznalosti věci. Krásný a pro mě neskutečně zajímavý na tom celým je, že to moje obrovský prozření má taky nizozemskou vůni. Jako street art, jako Amsterdam, jako volnomyšlenkářství……, jako André Rieu.

Sedím na posteli a slyším hrát světoznámý valčík v podání velkýho, symfonickýho orchestru. Náměstí, kde se koncert pod širým nebem uskutečnil, je plný šťastných a spokojených lidí. Neskutečná atmosféra pohody a radosti. Vše pod taktovkou toho fešáka s houslemi, jehož vize přinášet člověku klasickou hudbou štěstí a radost do srdce, zachovat přitom nefalšovanou čistou opravdovost klasickýho, virutozního umění, nepodbízet se člověku cpaním klasiky do jinýho kabátu -(myšleno „moderně“ upravovat rytmus, toninu, styl), aby byla přijata současným posluchačem……., se do puntíku plní. To, čemu jsem já až dosud tak hloupě říkala – kýč, je ve skutečnosti nádherná, moudrá a laskavá cesta k lidským srdcím, k člověku…..a obrovská služba velkýmu, klasickýmu umění, který díky Andrému Rieu, dostalo šanci oslovit široký masy lidí celýho světa. Klasická (vážná) hudba tu rázem ztrácí nudný, zažitý, zkostnatělý klišé nutnosti držet klasiku přísně v řádu nepřirozený tzv. noblesnosti, vážnosti a snobácký falešnosti.

Projekt a myšlenka  Andrého Rieu má obrovský přesah. Dotýká se lidskýho bytí, vnímání, politiky, má duchovní rozměr a plní poslání směrem k člověku. Je o velké laskavosti, umění a radosti. Ano, je o radosti a lásce. A já jsem z celýho srdce šťastná, že jsem včera dostala svoji druhou šanci – poznat a pochopit, jak strašný a nespravedlivý je vyřknout nějaký soud nad něčím, co na první dobrou nejsem schopna pobrat a patřičně vyhodnotit. Jsem vděčná za to, že jsem včera večer, při náhodným přepnutím televizního programu, dostala lekci, jsem vděčná za to, že moje srdce zůstalo otevřený a bylo najednou schopno uznat to něco velikýho, s čím André Rieu přichází k lidem celýho světa.

Tam, na holandským náměstí, pod oblohou, kde zněly nádherný, světoznámý skladby valčíkovýho rytmu, při kterých má člověka dojem, že letí a jeho bytí ožívá, jsem viděla opravdu šťastný, svobodný lidi. Vrcholný umění je tu s lehkostí a obyčejností předávaný tak, aby k němu měl blízko úplně každý. Barvy, snová atmosféra, volnost, možnost konzumace, tance, zpěvu, smíchu i pláče……., svoboda……, s tím vším přichází André Rieu a jeho svobodomyslná myšlenka lidský pospolitosti a radosti. Nemůžu nezmínit jeden jeho komentář a následný hudební vstup. Tím bych zároveň i osvětlila, co jsem chtěla říct tím, že má ten smělý projekt i přesah  do celosvětový politiky. André sděluje publiku, že jednou jejich solistkou je Ukrajinka, která ho požádala, aby někdy na koncertě mohla zazpívat ukrajinskou lidovou píseň, kterou doprovodí spolu s orchestrem čtyřčlenný ansámbl, skládající se z ruských umělců. Na podium tedy ten večer přichází operní pěvkyně z Ukrajiny a za doprovodu symfoňáku a těch čtyř ruských úžasných hráčů na akordeony a balalajky……, zazní ona ukrajinská píseň.  Ukrajina – Rusko.  Politický téma, který nechci rozebírat, ale to nastolený téma letělo spolu s hudbou až k nebi. Hudbou tu proznívalo přání. Sbratření a volání po lásce a míru. V úplném závěru zazpívala ukrajinská zpěvačka jednu nádhernou,  ruskou, světově známou romanci, plnou života a volnosti. Zase mě při tom napadla slova jednoho blogera na Idnes, který velmi moudře poznamenal, že hudba – je to největší náboženství, schopné spojit člověka s člověkem.

Myslím, že toho si je André Rieu rovněž vědom a jeho úžasný umění a poslání lidem, je toho důkazem.

Na závěr toho – pro mě opojnýho, holandskýho snění – dávám ukázku své nejoblíbenější skladby, kterou – k mojí velký radosti, má André Rieu taky ve svým repertoáru. Je to Šostakovičův  valčík, známý pod názvem „The second waltz“.

André Rieu – The Second Waltz (official video 2020) – YouTube

 

 

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama